Říje samic a samců, krytí fretek, březost a porod

ŘÍJE SAMIC

První říje u fretčích samic přichází kolem osmého měsíce až jednoho roku života a je projevem jejich pohlavní dospělosti. V některých případech však může první říje nastat dříve, klidně v šestém měsíci. V takových případech se však nedoporučuje samici nakrýt a s nakrytím počkat až na říji pozdější. Na první pohled říji poznáme podle zvětšené vulvy, ze které je často vylučován sekret, samička v této době také více značkuje a má výraznější pach. Některým samičkám může také vylínat srst na břiše.

 

Foto: Samice v říji

bez říjezačátek říje

   bez říje                                          začátek říje

plná říjekončící říje

   plná říje                                        končící říje

 

Říje by u samiček měla trvat maximálně jeden měsíc. V tomto období probíhá u fretek provokovaná ovulace, což znamená, že pokud se samice nespáří, tak se ve většině případů neuvolní vajíčko z vejcovodů - tzn. přetrvává říje, čemuž se říká hyperestrogenismus - což může vést k tzv. přeříjenosti. Při říji trvající déle než měsíc musí chovatel nechat říji fretce ukončit u veterináře hormonální injekcí (např. HCG, Pregnyl nebo Receptal); HCG vyvolává ovulaci, čímž organismus přestane produkovat hormony - estrogeny, které při dlouhodobém působení fretku ohrožují – vyvolávají depresi kostní dřeně – která vede k chudokrevnosti. V takovém případě se stává, že po ukončení říje hormonální injekci se u samičky objeví falešná březost, tzn. organismus bere uvolnění vajíčka z vaječníku jako úspěšné nakrytí samcem a samice se chová jako březí.


Foto: přeříjená samička

 

Má-li samička problémy s říjí (dlouhé nebo časté říje) opakovaně, je vhodné nechat ji vykastrovat. Dlouhotrvající říje samici oslabuje a nezřídka vede i k jejímu úhynu.
Chovatel by si měl ujasnit, zda chce se samicí odchovávat mláďata. Pokud nechce, je lepší fretku vykastrovat po první říji, nikdy ne dříve, z důvodu pohlavní nedospělosti. Kastrace v době říje se taktéž nedoporučuje z důvodu oslabení samičky říjí a překrveností její dělohy, která vede při operaci k vyšší krvácivosti, což může mít za následek smrt fretky. V případě, kdy se musí ze zdravotních důvodů fretka kastrovat v době říje, doporučujeme nechat provést operaci zkušeným, nejlépe na fretky zaměřeným veterinářem.
Pokud se majitel rozhodne pro odchov mláďat, je nejvhodnější doba pro nakrytí samcem mezi 10. až 12. dnem plné říje samičky.

ŘÍJE SAMCŮ

Říje samců trvá převážně od jara do podzimu. V prvním roce života (např. samec se narodil v březnu až květnu) je velmi pravděpodobné, že samec začne říjit již kolem 7. – 9. měsíce věku. Sameček pak říjí přes zimu až do konce léta.

Říje u samců se pozná zvětšením varlat (velikost cca 2 cm). Samotné řiji většinou předchází značkování – samci se otírají bříškem, ale nezanechávají žádné kapky moči. Postupně se jim zvětší varlata a začnou značkovat jak močí, která má v této době charakteristický zápach, tak i žlázkama, které mají například na zátylku. Značkování žlázkama probíhá formou tření o různé předměty, rohy, stromy apod. což má za následek vydření srsti v místech, kterými se samec otírá. 

V době říje se mění i chování samců. Objektem jejich zájmu se stává cokoliv, co jim připadá vhodné k oplodnění, to může být samička (nemusí říjit), majitel, plyšová hračka, případně jiný sameček, nejčastěji kastrovaný. Samci se své „oběti“ snaží odchytit,za neustálého kvokání – proto si někteří majitelé myslí, že na ně fretka útočí.

Chovatelé často doporučují vyhnout se chovu dvou nekastrovaných samců zároveň. Většina se totiž v říji nesnese a samci musí být buď odděleni, nebo vykastrováni. Pokud chce někdo chovat dva nekastrované samce společně, doporučuji chovat je spolu od nejútlejšího věku; je velká pravděpodobnost, že problémy při říji nebudou.

Říjný samec dokáže svého majitele pokousat, pokud z něj cítí jiného říjného samce, takto se může Váš miláček změnit v krvelačnou bestii, proto je dobré dávat si pozor a omýt si ruce pokaždé, když sahnete na jiného říjného samce.

U některých samečků během říje vypadává srst na ocásku. Jakmile říje přejde, začne samečkovi ocásek zase zarůstat. Jsou známy i případy, kdy veterinář samci léčil vypelichaný ocásek mastí každý rok a vždy na podzim se tato "nemoc" úspěšně doléčila. Pro lepší zarůstání můžeme podávat vitamínové pasty nebo kapky na srst, případně kvalitní krmiva, ale i tak člověk vypadávání srsti nezamezí, k říji to patří.

 

Foto: vypadané chlupy na ocase samce v říji


KRYTÍ FRETEK

Pro snadnější průběh je lepší přivést samici k samci, ale není to podmínkou. Sameček se na vlastním území věnuje především samičce a ne novým a neznámým pachům. Pokud je to možné, je lepší nechat samičku u samečka déle (cca dva dny) a ponechat jim dostatek klidu. Pro některé začátečníky se mohou zdát fretčí námluvy poněkud drastické – sameček vláčí svou samičku zakousnutý za kůži na jejím krku. Pokud ale samice na samce nesyčí a nesnaží se někam uniknout, je vše v pořádku. Ve chvíli, kdy najde samec vhodné místo, dochazí ke svázání – to trvá od 20 min až po 3 hodiny. Pokud ani do sedmi dnů od nakrytí samičce nepřechází otok vulvy, je vhodné krytí zopakovat.


Foto: krytí

BŘEZOST

Dojde-li k oplodnění, následuje 42 denní období březosti; ± 5 dní. Samice je viditelně březí kolem 30. dne gravidity a v této době začíná hodně línat, případně si sama vytrhává srst a staví "hnízdo". Ultrazvukem jsou mláďata viditelná cca 22. den po nakrytí. Týden před porodem je možno vidět pohyb mláďátek v břiše pouhým okem.

Nedojde-li k oplodnění, následuje období pseudogravidity (falešná březost), které trvá taktéž přibližně 42 dnů.



POROD

Samička asi tak hodinu před porodem začne být „ztuhlá“ načež  brzy na to přichází stahy. Dále je možné před porodem pozorovat u vulvy průhledný a táhlý hlen; porodní cesty se vlhčí.

Foto: samička před porodem

Pokud je samička prvorodička, může být ze začátku poněkud překvapená, ale brzy se vzpamatuje a sama ví co dělat. Je dobré hlídat pauzy mezi mláďaty. Většinou se mláďata rodí v rozmezí 10 – 30 min, ale při větším počtu může být pauza i hodinu až dvě hodiny. Pokud je již pauza delší a samička stále tlačí je dobré ji kontrolovat. Můžeme samici podpořit tvarohem s trochou medu, nebo glukopurem rozpuštěným ve vodě, samičče to dodá energii potřebnou k porodu. Pokud samička tlačí již déle, je něco v nepořádku a je vhodné zavolat veterináře. V případech vážných komplikací může veterinář rozhodnou i o císařském řezu.

 

U porodu odchází s mládětem většinou i placenta. Je to krvavý kus blanky připojený k fretěti pupeční šňůrou. Po vybalení mláděte z obalu a přetržení pupečníku se automaticky oddělí i placenta. Někdy vyjde fretě z matky již s oddělenou placentou, která zůstane uvnitř (v děloze), někdy si placentu „táhne“ na pupečníku s sebou na svět. Samička překouše pupeční sňůru a mládě očistí. Někdy se stane, že mládě je již venku, ale pupeční sňůrou svázáno se samičkou. V této chvíli není dobré se pokoušet pupeční sňůru přestřihnout, protože pokud je část placenty stále spojena s dělohou, pak by mohla samička vykrvácet. Je tedy dobré počkat až samička nabere síly a porodí i placentu. Pokud je již mláďe venku a samička má třeba více práce, můžeme jí pomoci natrhnout mláděti placentu kolem něj, aby mohlo dýchat. Ale většinou toto samička zvládne sama i při větším počtu mláďat. 

Zbytky obalů a placenty nechte samici klidně sežrat. Placenta obsahuje látky, které urychlí porod, spustí mléko a vyčistí samičce zažívací trakt. Pozření placent je fretce jen ku prospěchu. Pakliže placenta neodejde s plodem, je většinou vypuzena s dalšími freťaty nebo až po porodu.  Chovatel musí dát pozor aby samička porodila všechna mláďata i placea k nim příslušný počet placent, pokud v ní zůstává placenta, nebo snad mládě, může to mít za následek zánět, který ublíží jak samici, tak narozeným mláďatům. V případě, že se samici nepodaří porodit vše a již nemá stahy, měl by jí veterinář dát Oxytocin, který by jí měl pomoci vše zdárně odrodit.


Foto: Detail placenty

Foto: mláďata postižená po úmrtí matky

 

SCHF

Nemyšl

IČO 22894951
č.ú. 3113614002/5500
Předseda: 737 844 289
Bára Pálková
Místopředseda: 792 298 691
Kateřina Puflerová
Plemenná kniha: 723 513 180
Jana Frausová
info.schf@gmail.com
Vytvořeno službou Webnode