Řízený a cílený chov fretek

Pojem: řízený chov

Řízený chov je takový, který podléhá určitým zásadám a pravidlům při výběru a vytváření chovných párů. Potomci nejsou tedy výsledkem náhodných spojení neurčitých jedinců.

Pojem: cílený chov

Cílený chov je takový, který je veden za dosažením konkrétního cíle. Podléhá také určitým zásadám a pravidlům při výběru a vytváření chovných párů. Potomci nejsou výsledkem náhodných spojení neurčitých jedinců.

Zásady plemenitby pro rozvoj genetické variability

Co je to genetická variabilita?

Je to vlastně široká chovná základna jedinců, kteří nejsou úzce příbuzní. Jejich genetický kód není jednotný a je vysoce variabilní. Zaručuje zdravější populaci. Řízená plemenitba, která má za cíl zvýšit genetickou variabilitu u chovné populace, se využívá, jak u málopočetných druhů a plemen, tak u ohrožených živočišných druhů například v záchranných stanicích volně žijících živočichů.

Koeficient příbuzenské plemenitby

Nám sděluje míru ztráty genetické variability u konkrétního vrhu (či jedince). Rovněž vyjadřuje míru dědičných znaků stejných vloh přenesených z rodičů na potomstvo. Tato míra je vyjádřena v procentech a měla by být co nejmenší. V chovech, kde existuje široká základna jedinců s vysokou variabilitou genetického kódu se uvádí, že by tato ztráta genetické variability neměla být vyšší než 1%. V chovech, kde je naopak tato chovná základna úzká, může být tato ztráta variability až 10%. V krajním případě, lze jít až na 12,5%. Počítá se na 4 generace předků.

Koeficient příbuzenské plemenitby - aneb míra ztráty genetické variability - se značí jako Fx.


Míra ztráty genetické variability u potomků:
pár Fx
potomci dvou sourozenců mezi sebou 37,5 %
rodiče x děti 25 %
sourozenci mezi sebou 25 %
polosourozenci mezi sebou 12,5 %
strýc x neteř; teta x synovec 12,5 %

Obecné zásady

1. zásada je: Neopakovat spojení stejných jedinců.
Opakovaným krytím vznikají vlastní sourozenci a pro ty je později težké najít vhodné partnery tak, aby nedocházelo k úzké příbuzenské plemenitbě.
Co vše je považované za opakované krytí:
Krytí samičky dvěma vlastními sourozenci a to i v případě, že jsou každý z jiného vrhu.
Krytí dvou vlastních sester jedním samcem či jeho vlastním bratrem.

K opakovanému krytí se obvykle přistupuje, pokud výslední potomci stojí za to, aby se spojení zopakovalo. Základnu genetické variability to však nerozšiřuje.

2. zásada je: Vyloučit z chovu úzce příbuzné jedince.
(otec x dcera, matka x syn, sourozenci mezi sebou)
Úzká příbuzenská plemenitba hrála velkou roli například v chovu psů při obnově plemene, kdy byl počet jedinců tak malý, že ani nebyla jiná možnost. Úzká příbuzenská plemenitba může upevnit určité znaky. Tento proces je ale riskantní protože, neupevní pouze žádané znaky, ale rovněž znaky nežádoucí.

3. zásada je: Využít v chovu maximum chovných jedinců.
Máme-li seznam chovných samic a samců, kteří byli uchovněni, je vysoce žádoucí, aby bylo využito maximum těchto chovných zvířat. U samců je to jednodušší než u samic, protože ne všechny samice budou využity pro chov. Je-li proto z 1 vrhu uchovněno více samců, měli by být využiti v chovu všichni, ne jen jeden. A vždy s ohledem na zdravotní stav.

4. zásada je: Nespojovat dvě mladé fretky.
Toto opatření slouží k odhalení vrozených onemocnění, která se objevují v pozdějším věku. Proto je dobré, aby jeden z potencionálních rodičů byl starší. Tím se sníží toto riziko.

5. zásada je: Nespojovat dva jedince s vadami nebo extrémními rozdíly.
Pokud chci krýt fretku, která má nějakou vadu nebo odchylku povolenou standardem, je vhodné najít k ní partnera, který je naprosto standardní. Má-li fretka šikmé oči, krátký ocas (často výskyt u fretek DEW, pand, blaze) je nezbytné, aby její partner měl všechny tyto odchylky správné a standardní.

Jak sestavit vhodný chovný pár

Chceme-li sestavit vhodný pár, musíme si nad tím sednout a vylučovací metodou dojít až k výsledku.

1. Vezmeme si rodokmen samičky a seznam chovných samců. Z tohoto seznamu vyškrtneme samce, kteří jsou vlastními sourozenci dané samičky. Jako další ze seznamu vyškrtneme všechny sourozence rodičů, tedy sourozence otce a matky.

Vlastní sourozenec je:
- jedinec se stejnými rodiči narozený v jednom stejném vrhu
- jedinec se stejnými rodiči narozený v jiném vrhu týchž rodičů
- jedinec s jedním rodičem stejným a sestrou nebo bratrem druhého rodiče (například otec + sestra matky nebo matka + bratr otce).
- jedinec s rodiči sourozenců rodičů daného jedince

Aby to bylo jasnější, uvedu příklad.

Jsou dvě samičky, které jsou sestry Amálka a Alenka. A dva samečci, kteří jsou bratři Tomík a Tadeášek.

samička Amálka měla se samečkem Tomíkem vrh A.

V dalším roce měli tito rodiče vrh B. Zároveň měl Tomík potomky také se samičkou Alenkou, sestrou Amálky. Narodili se jim potomci, vrh K, protože Alenku vlastnil jiný chovatel než Amálku.

Následujícího roku byla samička Amálka nakryta samečkem Tadeáškem, který je bratrem Tomíka. Potomci z tohoto vrhu měli jména od písmene C. V tomtéž roce měl Tadeášek potomky také se sestrou Amálky, Alenkou, narozenými jako vrh L.

Všichni potomci jsou si vlastními sourozenci bez ohledu na to, kterým z těchto zmíněných rodičů se narodili. Zároveň jsou všechna tato krytí považována za "opakovaná spojení" a variabilitu genetické základny nezvyšují.

Vyškrtnutím výše zmíněných odstraníme úzkou příbuzenskou plemenitbu.

2. Z rodokmenů předpokládaných rodičů, tedy rodokmenu matky a rodokmenu otců, ze zbylého proškrtaného seznamu chovných samců, sestavíme tabulku - rodokmen budoucích freťátek. Tabulku sestavujeme na 4 generace předků.

3. V této tabulce si pak vyznačíme společné předky. Za nejvhodnější krycí samce, partnery pro naší fretčí samičku, považujeme ty, kteří mají se samičkou co nejméně společných předků v uvedených generacích.

4. Dále bychom měli vyloučit krycího samce, který již kryl sestru naší samičky a sourozence tohoto samce, protože by se jednalo o opakované krytí.

5. Také musíme přihlédnout ke spojením, která již byla uskutečněna.

6. Z možných krycích samců tímto způsobem sestavíme tabulky a ty seřadíme podle příbuznosti.

7. Při výběru partnera pro samičku musíme také brát v úvahu zdravotní stav a exteriérová hlediska. Jak bylo zmíněno jinde, je důležité nespojovat extrémy (partnery s extrémě rozdílným typem hlavy, atd.), zvažovat zdravotní stav nejbližších příbuzných konkrétních jedinců (insulinom, zálomky na ocase, nadpočet zubů, atd.). Takovýmto výběrem nám zůstane několik možných samců pro krytí naší samičky.

8. Aby byl výběr partnera co nejlepší, je vhodné na závěr vypočítat ještě Koeficient příbuzenské plemenitby, neboli také Inbreeding.

Autor: Jordi

 

SCHF

Hradec Králové

IČO 22894951
+420 775 701 710
předseda: +420 721 355 724
plemenná kniha: +420 724 769 259
info.schf@gmail.com
Vytvořeno službou Webnode